Ústava Doněcké lidové republiky: ruský nacionalismus, klerikalismus a kapitalismus

Ukrajinský anarchista D. Mračnik uveřejnil na stránkách Nihilist.li kratičkou stať, která se zabývá návrhem Ústavy Doněcké lidové republiky. Je to další střípeček do mozaiky, který nám dává nahlédnout, na jakých ideologických základech je postavena rétorika proruských separatistů o boji na „obranu demokracie“ před „fašistickou juntou v Kyjevě“.

Podstatu celého projektu Doněcké lidové republiky lze shrnout do jediného odstavce ze závěru preambule Ústavy:

„…ustavení suverénního nezávislého státu založeného na obnově jednotného kulturního a civilizačního prostoru Ruského světa, a to na bázi jeho tradičních náboženských, sociálních, kulturních a mravních hodnot, a s cílem stát se součástí ‘Velkého Ruska’ coby územní svatozář ‘Ruského světa’.“

Ruský nacionalismus je naznačen jako hlavní základ nového státu – kupříkladu fráze „Ruský svět“ se v Ústavě objevuje bezpočtukrát. Třeba deklarativně:

„…cítíme se být integrální součástí ‘Ruského světa’ ve smyslu ruské civilizace…“

„…myslíme na nedílný osud celého ‘Ruského světa’ a stále si přejeme zůstat jeho součástí…“

„…zůstáváme oddáni myšlenkám a hodnotám ‘Ruského světa’ a ctíme památku jeho předků…“

„Ruský svět“ se zmiňuje i v praktickém významu jako návod pro státní činitele:

„Článek 6.5. Veřejné úřady Doněcké lidové republiky vykonávají jim svěřené pravomoci a plní své povinnosti s ohledem a úctou k tradičním náboženským, sociálním, kulturním a mravním hodnotám ‘Ruského světa’.“

Je zřejmé, že všechny řeči o „Ruském světě“ lze zredukovat na „znovusjednocení“ s „Velkým Ruskem“, tedy s Ruskou federací, a pak na prosazování oněch „sociálních, kulturních a mravních hodnot“. Kupříkladu Ruské pravoslavné církve (Moskevského patriarchátu), kterou návrh Ústavy povyšuje na státní náboženství:

„…minulou zkušenost a úlohu pravoslaví a Ruské pravoslavné církve (Moskevského patriarchátu) akceptujeme a ctíme i jako páteř ‘Ruského světa’.“

„…vyznáváme pravoslavnou víru (křesťanskou pravoslavně katolickou víru východního vyznání) Ruské pravoslavné církve (Moskevského patriarchátu) a považujeme ji za úhelný kámen ‘Ruského světa’…“

„Článek 9.2. V Doněcké lidové republice je vůdčí a převládající vírou pravoslaví (křesťanská pravoslavná katolická víra východního vyznání) hlásaná Ruskou pravoslavnou církví (Moskevským patriarchátem).“

„Článek 4.2. Cílem sociální politiky Doněcké lidové republiky je vytvoření podmínek, které by zajistily důstojný život a svobodný rozvoj člověka, blaho lidu, přístup k hlavním materiálním a duchovním výdobytkům, a to na základě pochopení tradičních náboženských, sociálních, kulturních a mravních hodnot.“

Krom toho, že Ruská pravoslavná církev (Moskevský patriarchát) má mít privilegované postavení, jakékoli „nežádoucí“ náboženství může být prohlášeno za nezákonné:

„Článek 21 …nic v této Ústavě neomezuje právo Doněcké lidové republiky chránit v souladu se zákonem veřejnost před činností náboženských sekt.“

Jakékoli vyznání, od Ukrajinské pravoslavné církve (Kyjevského patriarchátu) přes protestantské až po charismatické komunity, tedy lze libovolně označit za „sektu“. Vezmeme-li v úvahu militantní postoj Ruské pravoslavné církve (Moskevského patriarchátu) k ostatním církvím, můžeme se dohadovat, že v DLR získá skvělou příležitost učinit z pravoslaví nejen státní náboženství, ale také jediné možné či povinné náboženství.

Autoři Ústavy se při budování „Ruského světa“ rozhodli posilovat „tradiční rodinu“:

„Článek 4.3. …stát podporuje tradiční rodinu coby podle zákona registrovaný svazek muže a ženy…“

Pozornosti neunikly ani homosexuální vztahy:

„Článek 31.3. Jakákoli forma zvráceného svazku mezi lidmi stejného pohlaví se v DLR neuznává, není povolena a bude stíhána.“

Navíc Ústava iniciuje politiku plodnosti, když uděluje embryu plná lidská práva:

„Článek 3 … uznání, dodržování, úcta k lidským právům a jejich ochrana je povinností DLR, státních úřadů a veřejných činitelů a lidská práva jsou zaručena od okamžiku početí.“

„Článek 12.2. Základní práva a svobody jsou nezcizitelné a náležejí každému od okamžiku početí.“

Obdivovatelé dřevních tradic „Ruského světa“ nám tak dávají jasně najevo, že netradiční formy rodiny, homosexualita a právo ženy na kontrolu nad jejím tělem budou v „lidové republice“ zakázány.

Bezproblémová Ústava není ani v ekonomickém ohledu. V rozporu s ujišťováním některých „levicových“ organizací, které horlivě podporují „lidovou revoltu se sociálními hesly“ na východě Ukrajiny, k žádné socializaci soukromého vlastnictví nedojde:

„Článek 5.1. Soukromé, státní, komunální a další formy vlastnictví jsou v DLR uznávány a stejnoměrně chráněny.“

„Článek 28.1. Právo na soukromé vlastnictví je chráněno zákonem.“

Na soukromé vlastnictví v této Ústavě nejsou ani uvaleny žádné povinnosti, což jednoznačně naznačuje tradiční kapitalistické hodnoty vůdců DLR.

„Článek 27.1. Každá osoba má právo svobodně disponovat svými schopnostmi a majetkem za účelem podnikatelských a dalších ekonomických aktivit, které nejsou zákonem zakázány.“

„Článek 37.1. … Duševní vlastnictví je chráněno zákonem.“

Výsledkem kombinace běžných buržoazních a nacionálně náboženských norem je projekt reakčního, pravicově konzervativního a klerikálního státu, který lze přirovnat jedině k Salazarovu Portugalsku, Frankovu Španělsku nebo Dollfussově Rakousku.

Ani socialistická ani antifašistická orientace této „lidové republiky“ není možná. Máme tu druhé vydání Putinova Ruska, kde se popové a nacionalisté dostávají do postavení státních ideologů a každého lze strčit za mříže za potrat, homosexualitu a uchýlení se od „tradičních hodnot“.

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: