Prohlášení Autonomního svazu pracujících-Kyjev k tragédii v Oděse
Ve snaze nahlédnout pod povrch antifašistické rétoriky Antimajdanu a separatistického hnutí na jihovýchodě Ukrajiny se vracíme ke krvavým střetům mezi stoupenci ukrajinského a velkoruského nacionalismu a fašismu v Oděse, k nimž došlo letos 2. května. Na rozdíl od ukrajinského Autonomního svazu pracujících, jehož prohlášení zde publikujeme, považujeme politické výzvy k jednotě fragmentovaného proletariátu za nefunkční veteš, která patří do programatické minulosti. Přinejmenším však našim soudruhům dovoluje odmítnout interpretaci konfliktu na základě hysterické polarizace demokracie versus fašismus.
5. 5. 2014
Více než 40 lidí bylo 2. května zabito a bezmála 200 zraněno při tragickém střetu pravicových a krajně pravicových sil v Oděse: fotbaloví chuligáni a sebeobrana Euromajdanu na jedné straně; stalinisté, proruské polovojenské skupiny a místní policie na straně druhé.
Na začátku se agresivní a ozbrojená tlupa lidí se „svatojiřskými pentlemi“ a červenými páskami na rukávech (které byly spatřeny i u některých „ochránců zákona“) přiblížila k místu, kde pravicoví fotbaloví chuligáni a velké množství lidí, kteří se k nim připojili, ač nebyli žádní rváči, pochodovali „za jednotnou Ukrajinu“. Když vypukla bitka, policie zformovala ochranný kordon na podporu útočící proruské bojůvky a 4 stoupenci Euromajdanu byli zabiti. Nutno poznamenat, že v předchozích dnech se pochody Antimajdanu centrem Oděsy nesetkaly s žádným odporem ani ze strany politických protivníků ani policie.
„Proukrajinský“ pochod však nebyl rozehnán – rozlícený dav přešel do protiútoku. Část ozbrojenců se stáhla do obchodního centra Afina, které náhodou chránila policie. Dav, který povzbuzovali chuligáni, pronásledoval jinou část útočníků až k místnímu stanovému městečku Antimajdanu, které se nacházelo před Domem odborů. Tábořiště bylo rozehnáno a jeho účastníci utekli do Domu odborů, načež zabarikádovali vchody do budovy. Je třeba upozornit, že Oleksij Albu – vůdce stalinistické organizace Borotba – byl mezi těmi, kdo posílali lidi do zablokované budovy, ale sám do ní jen tak náhodou nešel. Domníváme se, že pro všechny levicové nebo anarchistické organizace ve světě by to měl být dostatečný důkaz, že s touto organizací je třeba přerušit veškeré svazky, a to jak finanční, tak informační. Tím, že jim posíláte peníze, financujete občanskou válku; když šíříte jejich prohlášení a podporujete je morálně, napomáháte jejich válečné propagandě.
Dav „euromajdanovců“ obklíčil budovu a boj pokračoval. V obou směrech létaly Molotovovy koktejly a hřměly výstřely. Zatím není známo, co přesně se stalo příčinou požáru, v němž tolik lidí uhořelo zaživa nebo se udusilo kouřem.
Jsme si jistí, že v této tragédii sehrálo klíčovou roli násilí ultrapravicových „ultras“. Je očividné, že se s tímto násilím počítalo a bylo naplánované. Stejně tak jsou za prolitou krev zodpovědní proruští provokatéři a policie, která je podporovala.
AST vyjadřuje svoji hlubokou lítost nad mrtvými. Stali se oběťmi sil, které se na Ukrajině soustavně snaží zažehnout občanskou válku. Bohužel, velká část dělnické třídy je dezorientovaná a plní úlohu slepých loutek v rukách těchto sil, přičemž pokládá život za naprosto pitomé a smysluprosté věci a myšlenky. Bezprostředním důsledkem eskalace tohoto tragicky nesmyslného konfliktu je rozkol dělnické třídy na Ukrajině. Zatímco někteří dělníci vyhrožují politickou stávkou na podporu Antimajdanu, ozbrojenci Antimajdanu unášejí několik aktivistů Konfederace svobodných odborových svazů Ukrajiny, která podporovala Majdan. Místo toho, aby společně vystoupili proti neoliberální politice vlády, proletáři se navzájem bijí za zájmy různých buržoazních klik.
Konečným výsledkem takové politiky bude občanská válka na Ukrajině, která se pro dělnickou třídu stane totální katastrofou. Nejsme pacifisté a budeme na straně dělnické třídy, kdykoli zápasí s buržoazií, ať by tento boj měl jakoukoli formu, ale o to teď na Ukrajině nejde. Dezorientovaný a slabý proletariát se oddá sebepoškozování; důsledkem bude prudký pokles životní úrovně, růst nezaměstnanosti a kriminality a také ztráta velkého množství životů. Všechny perspektivy dělnické sebeorganizace a mobilizace budou na nějaký čas pochovány.
Vidíme, že tento scénář prosazuje aliance rozmanitých pravicových skupin, nacistů, konzervativců a stalinistů. Důležité je pochopit, že Antimajdan nelze považovat za „dělnický sociální protest“: v různých městech jsou pro toto hnutí typické požadavky, které mu diktují ty nejreakčnější klerikální konzervativci (zrušení osobních identifikačních dokladů, protože obsahují „číslo šelmy“; zákaz očkování atd.) a se zájmy dělníků nemají nic společného.
Na druhou stranu jsme zhnuseni reakcí pravicově liberální a vlastenecké veřejnosti, která se raduje nad smrtí lidí v Oděse. Jakkoli pomýlené názory ti lidé měli, nemuseli zahynout při tomto zvěrském střetu. Když straní tomu či onomu pravicovému hnutí, která bojují mezi sebou, ukrajinští dělníci sklouzávají dál od socialismu k barbarství. Lék je dobře známý: musíme si uvědomit naše vlastní třídní zájmy, organizovat se na pracovištích a namířit náš hněv proti skutečnému nepříteli a ne proti sobě navzájem. V tyto dny globální dělnická solidarita znamená hrozně moc. Světová dělnická třída je předurčena, aby zničila sama sebe: buď v průběhu sociální revoluce a budování beztřídní společnosti, nebo v průběhu barbarské totální války.
Ani boha, ani pána, ani národy, ani hranice!
AST-Kyjev
Svobodná meziprofesní jednota pracujících (SMOT – Bělorusko), koordinátor Anatolij Matvějenko
Nezávislý odborový svaz Granit (Bělorusko), předseda Oleg Stachajevič
Přátelé komunizace 