Simon Clarke: Průvodce četbou „Kapitálu“ (VII.)

Dnes vám přinášíme Clarkova průvodce dalšími čtyřmi kapitolami, které tvoří šestý oddíl Marxova Kapitálu s názvem „Mzda“: Přeměna hodnoty, respektive ceny pracovní síly ve mzdu, Časová mzda, Úkolová mzda, Národní rozdílnost mezd.

Kapitola sedmnáctá

Tato kapitola zkoumá mzdovou formu, v níž se hodnota pracovní síly jeví ve formě mezd za práci, a tak to vypadá, jakoby dělník nebyl placen za svoji pracovní sílu, ale za práci, kterou odvedl. Takže stejně jako u zbožního fetišismu zjišťujeme, že zdání se docela liší od skutečnosti. Tato jevová forma je zcela zásadní pro ideologii kapitalistické společnosti, neboť všechna práce se v ní jeví jako placená práce (s. 525).

Kapitoly osmnáct až dvacet

Forma mzdy má několik variant. Kapitola osmnáctá se zabývá variantou časových mezd, které jsou obzvláště vhodné pro práci na částečný úvazek a pro prodlužování pracovního dne pomocí přesčasů. Kapitola devatenáctá se zabývá úkolovými mzdami, které nahlíží prostě jako modifikovanou formu časových mezd, která nejlépe vyhovuje kapitalistickému výrobnímu způsobu, protože jsou využitelné k zintenzivnění práce. Kapitola dvacátá se zabývá rozdíly ve mzdách mezi jednotlivými státy. A to je důležité pro pojednání o mezinárodních ekonomických vztazích. Marx tvrdí, že bereme-li v úvahu různé národní úrovně mezd, musíme brát na zřetel společenské podmínky práce v různých zemích – rozsah historicky vzniklých potřeb dělníků, cenu těchto životních potřeb, míru jakou se využívá práce žen a dětí, délku pracovního dne, produktivitu a intenzitu práce. A jelikož se produktivita a intenzita práce liší zemi od země, nelze bezprostředně srovnávat pracovní dobu napříč hranicemi. Takže zboží nemají společnou mezinárodní hodnotu. Díky tomu si kapitály ze zemí s vysokou produktivitou a intenzitou práce mohou skrze mezinárodní obchod přivlastňovat abnormální zisky, když svá zboží prodávají v zahraničí za ceny vyšší, než je jejich národní hodnota v zemi původu, ale nižší, než je v kupující zemi. A konečně vysoké mzdy se nerovnají nižší míře vykořisťování. Jelikož vyšší mzdy odpovídají vyššímu stupni rozvoje produktivních sil a tedy větší intenzitě a produktivitě práce, je typičtější, že vyšší mzdy korespondují s vyšším stupněm vykořisťování.

Reklamy

Komentáře nejsou povoleny.

%d bloggers like this: