Simon Clarke: Průvodce četbou „Kapitálu“ (III.)

MPP_pg19

A čteme dál Marxe. Dnes jsou na řadě kapitoly osm (Pracovní den) a devět (Míra a masa nadhodnoty).

Kapitola osmá

Zde Marx tvrdí, že délku pracovního dne nelze stanovit analyticky. Pohybuje se v hranicích nutné pracovní doby (minimum) a udržitelného fyziologického a sociálního maxima (s. 235). Kapitalista vyžaduje co možná nejdelší pracovní den, dělník požaduje kratší pracovní den. Takže uvnitř těchto hranic určuje délku pracovního dne boj mezi kapitálem a prací, třídou kapitalistů a dělnickou třídou. V druhé podkapitole Marx říká, že „neomezená potřeba nadpráce“ vyplývá jen z výroby pro směnnou hodnotu, protože před ní je poptávka po nadpráci omezena potřebami vykořisťující třídy (s. 238). Zbytek kapitoly se zabývá bojem o délku pracovního dne. Marx poukazuje na sklon kapitálu prodlužovat pracovní den, co to jen jde, daleko za hranice dělníkovy výdrže, takže dochází k vyčerpání pracovní síly. Poznamenává, že se tak děje, ačkoli by se mohlo zdát, že v kapitalistově zájmu je omezit vykořisťování práce, aby do budoucna nepodryl zdatnost a početnost svých pracovních sil (s. 266-267), ale ve skutečnosti s tím kapitál nic nedělá, protože je tu přebytek obyvatelstva, který je neustále zdrojem nových dělníků, a protože konkurence mezi kapitalisty vnucuje takové praktiky každému kapitalistovi, má-li v konkurenci obstát (s. 270-271). Je to tedy třídní boj, co určuje délku pracovního dne. Velká část kapitoly probírá zákonodárství, které pracovní den regulovalo. Do 19. století takové zákony nastoloval kapitál ve snaze pracovní den prodloužit (s. 271-277), ačkoli zavedená délka byla kratší než ta, co se stala normou v 19. století. Legislativa 19. století pak byla výsledkem boje dělníků (využívalo se dělítek uvnitř třídy kapitalistů a mezi kapitalisty a pozemkovými vlastníky), ale zaměstnavatelé nahlodávali i tyto zákonné výdobytky. Proto dělníci museli bojovat stejně tak za jejich uplatňování jako za jejich původní uzákonění.

Kapitola devátá

Kapitola o pracovním dni popisuje pokusy kapitálu zvyšovat množství nadpráce prodlužováním pracovního dne. Tato kapitola dává odpovědi na pár otevřených otázek, které v předešlé kapitole vyvstaly. Marx dokazuje, že celková masa vyrobené nadhodnoty je rovna zálohovanému variabilnímu kapitálu násobenému mírou nadhodnoty (s. 303-304). Zadruhé si všímá, že zmenšení zálohovaného variabilního kapitálu (zaměstnávání menšího počtu dělníků) může kapitál vyrovnat zvýšením stupně vykořisťování (prodloužením pracovního dne) jen v omezené míře (s. 304). Zatřetí poznamenává, že při dané hodnotě pracovní síly a při daném stupni vykořisťování je masa vyrobené nadhodnoty úměrná zálohovanému variabilnímu kapitálu (s. 306). Marx pak říká, „Tento zákon je očividně v rozporu s veškerou zkušeností založenou na vnějším zdání,“ (jelikož v praxi různé kapitály získávají zisk proporcionálně k celkovému zálohovanému kapitálu – míra zisku). Je jasné, že tento zjevný rozpor bude třeba vyřešit, avšak ne „násilnou abstrakcí“ (tj. tvrzením, že žádný rozpor neexistuje, aniž by za ním stála důkladná analýza) ani opuštěním regulačního zákona ve prospěch vnějšího zdání jevu (jak činí vulgární ekonomie). Marx tento úkol odkládá na třetí díl Kapitálu.

Stát se kapitalistou to vyžaduje mít určité minimální množství peněz, které mohou posloužit jako kapitál (tj. dost na to, aby mu vynesly takovou nadhodnotu, že bude moci žít z práce druhých). (s. 307-308)

Jak se kapitál chápe velení nad výrobou, kapitalista řídí dělníkovu práci a kapitalistický vztah (vztah mezi kapitálem a prací) se stává donucovacím vztahem (s. 310). Zprvu kapitál nemění z minulosti zděděné výrobní metody. Výroba nadhodnoty prodlužováním pracovního dne byla stejně efektivní ve staromódních formách výroby jako v těch nejnovějších (s. 310). Nakonec, když se kapitál zmocní výroby, dochází k „převrácení“. Zatímco subjektem – řídícím výrobu – pracovního procesu je dělník, jenž je z tohoto hlediska pánem stroje, subjektem zhodnocovacího procesu je kapitál, takže z tohoto hlediska je stroj dělníkovým pánem (s. 310-311).

Advertisements

Komentáře nejsou povoleny.

%d bloggers like this: